Tradice a zvyky - velikonoční pomlázka

O Velikonočním pondělí vstávali chlapci, muži a děti časně zrána, aby vyšli s pomlázkou na koledu. Šlehali děvčata, aby byla zdravá, pilná, a veselá po celý rok, předávali jim tím svěžest, mladost, ohebnost, mládí a zdraví.

Kořeny tradic velikonoční pomlázky

Tradice velikonoční pomlázky je velice stará. Zmiňuje se o ní už pražský kazatel Konrád Waldhauser, žijící ve 14. století. O velikonočním pondělí a úterý se prý šlehali manželé a milenci a ospalci i lenivci se časně z rána házeli do vody nebo alespoň polévali, aby se probrali.

Co vlastně vyjadřuje či označuje pomlázka?

Tento název označuje svazek spletených vrbových proutků, který slouží jako nástroj ke šlehání. Pomlázkou je však také nazýván například výsledek z koledování. Plést pomlázku měl umět každý muž. Do různě velkých pomlázek z různého počtu vrbových proutků (3, 4, 6, 8, 9, 10, 12) se vplétala červená stuha. Malé pomlázky se nosily stočené v kapse, se středně velkými se chodilo na koledu a těm téměř dva metry dlouhým se říkalo obřadní pomlázky.

Tradice a zvyky - velikonoční pomlázka

O Velikonočním pondělí vstávali chlapci, muži a děti časně zrána, aby vyšli s pomlázkou na koledu. Šlehali děvčata, aby byla zdravá, pilná, a veselá po celý rok, předávali jim tím svěžest, mladost, ohebnost, mládí a zdraví. Svobodná děvčata jim za to zavěšovala na pomlázky barevné stuhy. Vdané ženy koledníci vyšlehali proto, aby jim vyhnali zlý jazyk. Nechodili však do domů sousedů, s nimiž nebyli zadobře. Také hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby se brzy otelila a ovocné stromky, aby se probudily ze zimního spánku k další úrodě.

Odvetný úder pro holky v úterý

Dříve se šlehalo pomlázkou i další den, o takzvaném „odplatném úterý”, kdy děvčata oplácela hochům. Někde se místo pomlázky ujímala úkolu pomladění studená voda. Tomuto zvyku se říkalo „oblévačka”. Říkávalo se, že „prašivý bude ten, kdo nebyl politý vodou”.

Dle kraje a okolí různé názvy pro pomlázku

  • binovačka a vinovačka (z prutů vinné révy)
  • dynovačka (z Chodska)
  • hodovačka, houdovačka (odvozené od hodu - velkého svátku spojeného s hostinou)
  • koleda (z jihomoravského Vranovska)
  • karabáč, korbáč (z Moravy - slovo pochází z tureckého kyrbáč - tj. bič, důtky)
  • kyčka, kyčkování, kyčkovanka (z Opavska)
  • mrskačka, mrskanda, mrskot, mrskut, mrskút (z jižní a střední Moravy)
  • pamihod, pomihod, pomrhod (ze středních Čech - zkratka středověkého popěvku Pomni hody do provody)
  • sekačka (ze Žďárska)
  • šlahačka, šlehačka, šlahání, vyplácání (z jihovýchodní Moravy)
  • šmekúrst, šmekustr, šmerkous, šmerkust, šmigrust, šmirgust, šmykustr (ze severní Moravy a východních Čech)
  • tatar, tatarec (ze střední Moravy)

Jiné vyjádření pro pomlázku

Březové metličky, čugár, dingus, kančúch, metla, mrzkouz, roučačka, švihačka, šihačka, šihota, žíla, žila.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id9956 (vitejdoma.cz/rodina#5305)


Přidat komentář