Děti a emoční problémy

Poruchami spánku nejčastěji trpí děti do 5 let, i když postiženy mohou být i některé starší děti. Níže uvedené poruchy obvykle bývají dočasné. Ve vzácných případech bývají příznakem úzkosti nebo, velice zřídka, závažných poruch jednání.

Spánek a její poruchy

Poruchami spánku nejčastěji trpí děti do 5 let, i když postiženy mohou být i některé starší děti. Níže uvedené poruchy obvykle bývají dočasné. Ve vzácných případech bývají příznakem úzkosti nebo, velice zřídka, závažných poruch jednání.

Noční buzení

Většina dětí se naučí do 1 roku věku prospat za normálních okolností celou noc. Pokud večer nemůže usnout nebo se v noci budí dítě starší než 1 rok, snažte se zjistit příčinu. Může to být způsobeno například nepravidelným ukládáním ke spánku nebo tím, že ho ukládáte ke spánku příliš brzy. Dítě se také možná bojí tmy.

Budete-li dodržovat pravidelnou a vhodnou rutinu ukládání do postele a budete-li trvat na tom, že má dítě spát, možná pak bude usínat lépe. Pokud se dítě bojí tmy, může mu pomoci noční lampička. Starší děti se mohou uklidnit, dáte-li jim nějakou odměnu.

Máme se poradit s lékařem?

Začne-li být noční rušení nesnesitelné, poraďte se s lékařem. Pravděpodobně vás požádá, abyste sledovali, jak se dítě připravuje ke spánku, jak dlouho a v kterou dobu spí, a potom vám doporučí změny navozující pravidelné spaní. Tento přístup je obvykle úspěšný a dítě se během několika týdnů naučí spát pravidelně.

  • Noční můra

    Děsivé sny se nejčastěji vyskytují u dětí od 5 do 6 let. Noční můra je obvykle vyvolána nějakým výrazným zážitkem, například sledováním určitého pořadu v televizi nebo na videu, který v dítěti vyvolá strach. Někdy jsou děsivé sny známkou trvalé úzkosti.

Jak můžeme dítěti pomoci?

Vzbudí-li se dítě z děsivého snu, uklidňujte je, dokud znovu neusne. Někdy lze nočním můrám zabránit rozhodováním o tom, na jaké televizní pořady se dítě smí nebo nesmí dívat. Můžete nechat otevřené dveře pokoje nebo rozsvítit lampičku.

Některým dětem pomůže, mohou-li o svých nočních můrách mluvit. Pokud však děsivé sny přetrvávají nebo opakují-li se příliš často, měl by dítě vyšetřit lékař.

  • Noční děs

    Nejnáchylnější k nočním děsům, které se obvykle vyskytují asi 2 hodiny po usnutí, jsou děti od 4 do 7 let. Před záchvatem je dítě stále neklidnější. Během záchvatu vypadá, jako by bylo vzhůru, je vystrašené, pravděpodobně křičí, volá a sténá. Není však vzhůru a vzbudit ho je obtížné, nereaguje na uklidňování.

    Tušíte-li, že by dítě mohlo mít noční děs, vzbuďte je ve fázi neklidného spánku nebo ještě o čtvrt hodiny dříve. Jakmile noční děs začne, prakticky všechno, co můžete pro dítě udělat, je zůstat s ním.

Máme se poradit s lékařem?

Trpí-li dítě těmito stavy častěji než několikrát týdně, poraďte se s lékařem. Může mu na několik týdnů předepsat lék na spaní, aby se změnila hloubka spánku. Dítě z nočních děsů vyroste.

  • Náměsíčnost

    Tento stav se nejčastěji objevuje u dětí od 6 do 12 let. Dítě vstává z postele a chodí po místnosti, častokrát najde po několika málo minutách cestu zpátky do postele. Není třeba nijak zasahovat, pouze zajistěte bezpečnost dítěte. Nesnažte se dítě budit, v případě potřeby je však jemně odveďte do postele.

    Většina dětí z náměsíčnosti vyroste ještě před obdobím dospívání, některé však tímto stavem trpí i později během života.

Zlozvyky u dětí

Řada dětských zlozvyků se vyskytuje tak často, že je skoro můžeme považovat za normální chování. Zlozvyky mohou dítěti přinášet uklidnění při napětí nebo úzkosti, mohou být prostředkem, jak vyjádřit vztek, zklamání nebo otrávenost. Nejčastějšími návyky raného dětství je cucání palce, tlučení hlavou do něčeho tvrdého a zadržování dechu. Tiky a nutkání něco udělat postihují hlavně děti školního věku. Okusování nehtů, kroucení nebo popotahování vlasů se týká dětí jakéhokoli věku.

  • Cucání palce

    Dítě si může cucat palec, když se nudí, je nervózní nebo potřebuje utěšovat. Cucání palce se nejčastěji vyskytuje u dětí do 3 let věku a je neškodné. Některé děti v něm pokračují až do věku 6 nebo 7 let. Zkuste si s nimi pohovořit o tom, že by mohly s tímto zlozvykem přestat. Pomoci může také systém odměn.

  • Okusování nehtů

    Nehty si kouše asi třetina všech dětí. Zlozvyk obvykle začíná v prvních letech školy a může pokračovat až do dospělosti. Okousané nehty jsou nevzhledné a občas bolí. Malé dítě se může zlozvyku zbavit, jestliže rozptýlíme eho pozornost v okamžiku, kdy si začne lehty kousat, větší děti mohou zareagovat, dáme- li jim jako dárek pilníček a kleštičky nebo nůžky na nehty.

  • Tlučení hlavou

    Zklamané, vzteklé nebo znuděné dítě může tlouci hlavou do tvrdých předmětů. Toto chování se objevuje u malé části předškolních dětí a obvykle ustane do 4 let věku. I když vypadá nebezpečně, dítě si takto málokdy ublíží. Můžete sice dítěti nabídnout polštářek, aby přestalo, obvykle však bývá lepší jeho chování ignorovat. Tluče-li dítě hlavou do tvrdých předmětů příliš silně nebo dlouho, poraďte se s lékařem.

  • Zadržování dechu

    Malá část dětí předškolního věku návykově zadržuje dech po dobu až 30 sekund. Ve vzácných případech ztrácejí vědomí. Záchvat může být vyvolán bolestí nebo zklamáním a dítě jej může využívat k přinucení rodičů, aby udělali, co si dítě přeje. Pokud možno jim nevěnujte pozornost. Do 4 let dítě pravděpodobně s tímto návykem přestane, máte-li však nějaké obavy, poraďte se s lékařem.

  • Tiky

    Tyto opakované mimovolné pohyby postihují především školní děti. Nejčastěji se objevují na hlavě a obličeji - například rychlé opakované mrkání. Tiky obvykle vznikají ze stresu a ve většině případů zmizí samy od sebe během několika málo měsíců.

    Je-li tik vážný nebo doprovázený zneklidňujícím chováním, poraďte se s lékařem. Pravděpodobně doporučí dítě na vyšetření a léčbu k dětskému psychiatrovi.

  • Nutkání

    Školní děti mají často nutkání provést určitou akci, například vyhýbat se mezerám v dlažbě. Nutkání obvykle zmizí, jestliže mu nevěnujeme pozornost. Pokud přetrvává nebo se zhoršuje, poraďte se s lékařem.

  • Kroucení nebo popotahování vlasů

    Některé děti bez ohledu na věk si kroutí nebo popotahují vlasy ze zklamání nebo úzkosti. Ve většině případů není třeba se tím znepokojovat. Ve vzácných případech může silné citové rozrušení vést k tak intenzivnímu popotahování vlasů, že si dítě způsobí na hlavě lysiny. Pokud si dítě vlasy vytrhává, poraďte se s lékařem.

Úzkost a strach

Všechny děti pociťují úzkost a strach. Určitá míra úzkosti je v mnoha situacích normální: dítě může například plakat několik minut po odchodu některého z rodičů. Krátkodobé konkrétní strachy ze tmy, zvířat, bouřky nebo určitých míst, například ze školy, jsou také časté. Obavy mohou vzbuzovat pouze úzkost a strach trvající déle než jen několik málo měsíců nebo tak silné, že přerůstají v určitou fobii a narušují život dítěte.

  • Úzkost vyvolaná odloučením

    Předškolní děti často pociťují strach a úzkost, když se mají odloučit, třeba jen nakrátko, od svých rodičů, zvláště od maminky.

  • Jak se úzkost projevuje?

    Úzkost nebo specifický strach před něčím se mohou u dětí projevovat:

  • Dlouhým nebo stálým pláčem.

  • Podrážděností a výbuchy vzteku.
  • Nechutenstvím a poruchami spánku.
  • Nočním pomočováním a pokakáváním.
  • Nevysvětlené fyzické příznaky, například opakované bolesti žaludku či hlavy nebo bolesti končetin a kloubů.
  • Tiky a nutkání

  • Jaké jsou příčiny úzkosti a strachu?

    Úzkost a strach jsou často důsledkem nejistoty. Může existovat zřejmý spouštěcí mechanismus nebo důvod nepokoje, například odloučení od jednoho z rodičů, potíže ve škole či doma, anebo potíže se skupinou vrstevníků. Děti mohou převzít úzkost nebo určité strachy od jiných lidí. Například strach z hlasitých zvuků nebo z hmyzu se může u dítěte vyvinout, protože si uvědomuje, že jeho matka tyto věci nemá ráda.

  • Jak můžeme dítěti pomoci?

    Dítěti může pomoci, budete-li s ním o jeho obavách a strachu hovořit. Pokud je to možné, snažte se odstranit nebo omezit příčiny.

    Budete-li strach dítěte zbytečně zveličovat, může se jenom zhoršit. Obecně je nejlepší přijmout chápavý a uklidňující postoj, uznat a přijmout obavy dítěte. Snažte se dítěti pomoci získat sebedůvěru, aby se dokázalo s oním strachem vyrovnat. Můžete například dítě hladit, když se spolu díváte na obrázek zvířat, kterých se dítě bojí.

  • Máme se poradit s lékařem?

    Není třeba mít obavy z krátkodobých úzkostí a strachů, zvláště u batolat. Pokud však úzkosti a strachy přetrvávají delší dobu nebo jsou-li tak silné, že dítěti vadí v normálním životě, poraďte se s lékařem. Bude se snažit zjistit potíže, které mohou být příčinou úzkosti a strachu, a doporučí vám, jak úzkost a strach překonat pomocí odměn a relaxačních technik. Je-li problém velmi závažný, může dítěti doporučit návštěvu dětského psychiatra.

    Úzkost a strach obvykle během několika málo měsíců zmizí. U dítěte s vážnými potížemi se však mohou úzkost a strach vracet později během života.

Poruchy soustředění u dětí

Malé děti jsou obvykle velmi aktivní a ve většině případů to neznamená nic špatného. Dítě, které je neklidné, impulzivní a neschopné soustředit se, však může mít poruchu soustředěnosti. Je-li dítě velmi hyperaktivní nebo neklidné a má špatné výsledky ve škole, může trpět například lehkou mozkovou dysfunkcí (LMD). Diagnózu nejlépe stanoví dětský psychiatr.

  • Jaké jsou příčiny?

    Příčinu poruchy soustředění obvykle neznáme, v malé menšině případů jí však může být poškození mozku, psychický stres nebo nesnášenlivost určité složky potravy. V závažných případech se může projevovat genetická složka.

    Tímto stavem trpí častěji chlapci než děvčata a obvykle se nejvíce projevuje u dětí od 3 do 7 let.

  • Jak se porucha projevuje?

    Příznaky se někdy zjistí teprve ve škole, kde učitel posuzuje chování dítěte ve srovnání s ostatními dětmi.

  • Postižené dítě může být:

  • Neschopné se soustředit.

  • Nadměrně neklidné.
  • Impulzivní a snadno podrážditelné.
  • Působí destruktivně, rozvratně a často se mu něco stane.
  • Podrážděné a agresivní. Poraďte se s lékařem, máte-li obavy, zda je chování dítěte v normě.

  • Jak se porucha léčí?

    Lékař může dítěti doporučit návštěvu dětského psychologa nebo dětského psychiatra. Zjistí-li odborník poruchu soustředění, bude léčba záviset na závažnosti a příčině poruchy. Lékař vám může poradit, jak dítěti umožnit vybití nadbytečné energie. Prokáže-li se při testech nesnášenlivost určité složky potravy, doporučí vám lékař speciální dietu. Některé děti potřebují pomoc výchovného poradce. Závažné případy se léčí pomocí stimulací, které mají překvapivě uklidňující účinky a zlepšují soustředěnost.

  • Jaká je prognóza poruchy?

    Stav většiny dětí se při odborné péči a s rostoucím věkem zlepšuje. V malé části případů se později v dětství projevuje protispolečenské chování.

Děti s porucha řeči

Potíže spojené s řečí jsou v dětství časté, zvláště u chlapců. Nejčastější potíží je opožděné mluvení, které může být spojeno s potíží při porozumění jazyku nebo vytváření zvuků. Dalšími častými potížemi jsou koktání a šišlání. Specifické řečové nebo jazykové problémy jsou časté u dětí, které se jinak vyvíjejí normálně. V některých případech mohou být tyto potíže spojeny s poruchami učení nebo autismem.

  • Opožděný vývoj řeči

    Zhoršený sluch, který je nejčastěji důsledkem opakovaných infekcí ucha nebo zátky v uchu je hlavní příčinou opožděného vývoje řeči. Může se projevovat určitý dědičný sklon mluvit později nebo nějaká fyzická vada, například mozková obrna, která dítěti znesnadňuje ovládání určitých částí těla potřebných při mluvení. Dítě se může naučit mluvit později než ostatní, mluví-li na ně rodiče málo nebo má-li málo interakcí s rodiči. Děti z dvojjazyčných rodin, leváci nebo děti vládnoucí oběma rukama stejně se někdy naučí mluvit později.

Máme se poradit s lékařem?

Pokud dítě nepoužívá žádná slova do věku 2 let nebo není-li schopno uposlechnout ani jednoduchých příkazů, poraďte se s lékařem. Lékař se vás pravděpodobně bude ptát na situaci ve vaší rodině a doporučí zkoušku sluchu. Může také dítě předat k vyšetření logopedovi nebo odborníkům na vývoj dětí.

Jak se porucha léčí?

Nejprve je třeba odstranit poruchy sluchu. Logoped vám může poradit, jak dítě podporovat v mluvení a může také s dítětem přímo pracovat. Dítě, které má potíže s učením nebo trvalou poruchu sluchu, bude pravděpodobně potřebovat pomoc specialisty na výchovu a vzdělávání.

Jaká je prognóza?

Děti, jejichž verbální schopnosti jsou pouze mírně opožděné oproti předpokladům pro jejich věk a které nejsou pomalé v jiných oblastech, obvykle dohoní své vrstevníky. Děti, které jsou více pozadu, by se měly zlepšit při vhodné léčbě, některé však mohou mít později potíže se čtením a psaním.

Potíže s mluvením

Když se dítě učí mluvit, často šišlá nebo vynechává souhlásky, protože není fyzicky schopné vytvářet příslušné zvuky, přičemž řada dětí projde ve věku 1 až 4 let obdobím koktavosti. Tyto potíže často zmizí, ještě než dítě začne chodit do školy. Pokud však přetrvávají a jsou natolik závažné, že dítěti například rozumí jen rodiče, poraďte se s lékařem. Dítě možná potřebuje péči logopeda a potíž se obvykle úspěšně odstraní. V malém počtu případů koktavost nebo jiné potíže s mluvením přetrvávají až do dospělosti.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id9813 (vitejdoma.cz/rodina#5406)


Přidat komentář