Akvária

Přiměřenou velikost akvária uvádíme vždy v popisu chovatelských nároků jednotlivých druhů ryb. Není-li vyčíslen konkrétní objem nádrže, lze orientačně použít výše uvedený přehled.

Druhy akvarií

Akvarijní nádrže se dnes až na výjimky zhotovují ze skla lepeného silikonovými kaučuky. V provozu jsou běžně lepené nádrže o objemu mnoha tisíc litrů.

Akvária se dělí podle charakteru vody na:

  • sladkovodní (normální běžná sladká vodovodní, studniční, přírodní povrchová, dešťová nebo fyzikálně chemicky upravená - např. demineralizovaná - voda a jejich směsi)
  • brakická (voda s obsahem solí kolem 5 -15 promile)
  • mořská (voda s obsahem solí zpravidla kolem 30 - 40 promile a hustotou 1,022 - 1,031 g/cm3).

Podle charakteru užití se akvária dělí na:

- vytírací (slouží pouze k vytření ryb, případně vylíhnutí a rozplavání plůdku a jeho odkrmení do věku několika dnů; jsou to nádrže malé, mnohdy se zvlášť upravenou vodou; v této kategorii se stále ještě uplatňují nádrže z litého skla) - rozplavávací (dlouhé, většinou nehluboké nádrže s velkou plochou dna, které slouží k odkrmení plůdku do velikosti vhodné k nasazení do společenské nádrže nebo k prodeji) - odchovná (většinou velké nádrže v pěstírnách profesionálních chovatelů sloužící k rozplavávání plůdků, umístění ryb před expedicí do obchodů i k chovu generačních ryb) - karanténní a léčebná (menší nádrže určené ke karanténě nově dovezených ryb před vpuštěním do akvária společenského nebo odchovného a k léčení ryb nemocných - mnoho nemocí však lze a mnoho nemocí je přímo nutné léčit v nádrži, kde nemoc propukla, a to bez ohledu na to, zda jde o akvárium společenské, rozplavávací, odchovné nebo jiné) - pokojová (dekorační akvárium, které by mělo být doplňkem bytového interiéru, a které by mělo být velké, jinak hrozí stav známý každému akvaristovi - v bytě se hromadí na stolcích a skříních většinou malá akvária nejrůznějších rozměrů, doplněná zavařovacími sklenicemi s vodou, rybami a rostlinami) - výstavní (nádrž umístěná ve speciálním zařízení vystavujícím živočichy nebo rostliny, jako jsou výstavy akvarijních ryb a obchody; mimořádně velké rozměry mají mnohdy výstavní akvária zoologických zahrad, mořských muzeí, oceanárií a podobných institucí) - laboratorní (akvária sloužící k výzkumu např. fyziologie nebo chování vodních živočichů).

Akvaria dle charakteru chovaných živočichů a pěstovaných rostlin:

  • druhové (obsahují jen jeden druh např. ryb s tím, že nemusí být vyloučen chov více jedinců téhož daihu pohromadě)
  • biotopní (soustřeďují ryby a rostliny ze stejných stanovišť a pokoušejí se o napodobení přírodních podmínek v kvalitě vody i v použitých dekoracích)
  • společenské (obsahují ryby, rostliny, vodní plže, případně další organismy bez ohledu na místo původu; mají vesměs jediný cíl - dosáhnout dlouhodobého dobrého zdravotního stavu obsádky za současného splnění estetického kritéria).

    Podle velikosti můžeme pokojové a výstavní nádrže rozdělit na:

  • malé (sladkovodní asi od 30 do 80 l; pro pokojová mořská akvária nelze z pohledu biologie nádrže malé akvárium vůbec doporučit)

  • střední (sladkovodní 80 - 150 l; pro mořská akvária platí poněkud jiné zásady - aby nádrž uspokojivě fungovala, musí mít objem alespoň 200 l)
  • velké (sladkovodní asi od 150 do 500 l, mořské od 300 do 800 l)
  • velmi velké (sladkovodní nad 500 l, mořské nad 800 l)

Velikost akvária

Přiměřenou velikost akvária uvádíme vždy v popisu chovatelských nároků jednotlivých druhů ryb. Není-li vyčíslen konkrétní objem nádrže, lze orientačně použít výše uvedený přehled. Varujeme zejména před použitím akvárií menších než 30 - 50 l jako společenských sladkovodních. Taková akvária, ve starší literatuře označovaná jako „střední”, většinou dlouhodobě nefungují. Chovatel má tendenci je „přerybňovat”, nádrže trpí hromaděním dusíkatých látek i velkými výkyvy teploty a dalších parametrů vody. Mořská akvária jsou ekosystémy ještě podstatně složitější, které vyžadují splnění početnějších a obtížněji realizovatelných podmínek. Mořské organismy trpí více než sladkovodní výkyvy v kvalitě prostředí (teplota, obsah dusíkatých látek, kyslíku, vápníku, fosforu a dalších).

 

Aby dobře fungovalo, musí být mořské akvárium (kromě osazení speciální technikou a vybavení živými koraly, případně doplňkovými nádržemi s řasami) obecně větší než sladkovodní a také v něm musí být mnohem menší koncentrace ryb.

Co je nutné pro chov rybiček

Mezi technické vybavení akvária patří v našich krajích tradičně zejména vzduchovací motorek, osvětlovací těleso, topné tělísko a teploměr. Poslední desetiletí znamenala revoluci v akvaristické technice, která se však v našich podmínkách prosazuje jen pomalu. Tuto revoluci představují zejména filtry s vlastním elektrickým motorem, které přečerpají nesrovnatelně více vody než „klasický” filtr, v němž se pro přečerpání vody využívají vzduchové bubliny vyráběné vzduchovacím motorkem.

  • Elektrické filtry

    Elektrické filtry navíc dostatečně provzdušní akvárium už jen tím, že proud vody, který vytvářejí, čeří hladinu a zvětšuje tak povrch, jímž se mohou vyměňovat plyny mezi vzduchem a vodou.

  • Vysoké čerpací výkony

    Vysoké čerpací výkony (řádově stovky až tisíce litrů vody za hodinu) navíc umožní vtažení prakticky všech nerozpuštěných odpadních látek (výkaly, zbytky krmiva, odumřelé části rostlin atd.) do filtru, takže při vhodném osazení akvária technikou se na dně nemusí vůbec hromadit kal. K tomu je však třeba akvárium vybavit filtry s hodinovým výkonem nejméně třikrát převyšujícím objem akvária. Přitom platí, že čím je akvárium menší, čím více je v něm ryb a čím jsou ryby větší, tím větší musí být výkon filtrů. Ve velké, hustě rostlinami osázené nádrži s malými rybami lze výkon čerpadel úměrně snižovat a přitom zvýšit jejich počet (tj. osadit akvárium větším množstvím méně výkonných filtrů), aby malé rybky nebyly vtaženy do silného filtru nebo aby rostliny netrpěly v příliš silných proudech vody.

Typy filtrů v akváriu

Na trhu jsou různé typy filtrů s různě objemnými filtračními náplněmi. Všeobecně lze říci, že u vnějších filtrů s objemnými filtračními komorami převažuje biologická funkce (bakterie obsažené ve filtrační hmotě rozkládají v procesu amonizace organické látky na anorganické a ty potom oxidují v procesu nitritace a nitrifikace v řetězci amoniak -> dusitany -> dusičnany), vnitřní filtry s malými náplněmi působí hlavně mechanicky. V každém typu filtru však dochází ke všem zmiňovaným procesům, záleží jen na tom, v jaké míře.

Jak často měnit vodu v akváriích

Kvalitní filtrace, při které se neusazuje na dně kal, neznamená v žádném případě to, že nebudeme měnit vodu. Pro správný chod akvária je třeba jednak prát náplně filtrů, jednak vyměňovat část vody, a to úměrně k počtu ryb. Náplně filtrů se perou ve vlažné tekoucí vodě tehdy, když zaznamenáme snížený výtok vody z vyústění filtru, dále před podáním léčiva a po skončení léčby. Filtr, který je v provozu zásadně nevypínáme, protože již asi po půl hodině, kdy filtrem neprotéká okysličená voda, v něm začnou probíhat hnilobné procesy, které produkují jedovaté látky (sirovodík, metan a další). Všechny tyto faktory (a také praní filtrů ve vodě s pracími prášky nebo v pračkách) působí hynutí bakterií, které zajišťují výše popsané (a pro každé akvárium nutné) biochemické procesy. Někteří akvaristé filtry například na noc vypínají z důvodu úspory elektřiny.

Jak dlouho vydrží filtr

Je třeba připomenout, že běžné akvarijní elektrické filtry mají spotřebu pouze od 5 do 10 W a velmi velká čerpadla nejvýše 20 až 30 W, tedy nesrovnatelnou s topným (většinou 100 až 200 W) nebo osvětlovacím (většinou 40 - 100 W) tělesem. Filtr vydrží v provozu mnoho let a vypíná se jen při údržbě, kdy se vyjímá z vody.

  • Půdní filtry

    Zvláštním typem filtru je tzv. půdní (v některé literatuře se lze setkat s termínem „podštěrkový”) filtr, který je umístěn v substrátu a jako filtrační náplně používá vlastně písku celého dna akvária nebo jeho části. Půdní filtry nelze jednoznačně doporučit. Jednak se obtížně čistí, jednak do nich nelze prakticky umístit chemické nebo fyzikálně chemické filtrační náplně (rašelinu, aktivní uhlí, vápennou drť apod.), jednak odpadní látky zůstávají v akváriu. Argument, že tyto odpadní látky po mineralizaci bakteriemi, které jsou ve dně nádrže, poslouží jako výživa pro rostliny, lze jen těžko obhájit. Ve většině akvárií je nerovnovážný stav mezi živočichy a rostlinami, a to v neprospěch rostlin. Živin pro rostliny (odpadních látek) je v akváriích většinou nadbytek. Proto se také odstraňují filtrací a výměnou vody.

Technika potřebná pro akvárium

Ostatní technické vybavení, které není tak důležité jako filtry, závisí na podmínkách, v nichž je každá konkrétní nádrž umístěna, a také na zkušenosti a solventnosti každého akvaristy. Speciální osvětlení akvária je důležité jen pro akvária s rostlinami a pro mořské nádrže, topné tělísko pak tam, kde nelze zajistit teplotu vhodnou pro příslušné druhy ryb. Vzduchovací motorek není zpravidla nutný, pokud nádrž kvalitně filtrujeme. Doporučujeme však, aby akvária byla vybavena nejen filtry, ale i další technikou, a přimlouváme se i za to, aby akvarista investoval do testů pro stanovení kvality vody (pH, tvrdost, dusitany, případně dusičnany) a do přípravků na její úpravu (odstranění chloru, těžkých kovů a dusíkatých látek). Vlastnictví teploměru, síťky, chytacího zvonu, kbelíku a hadice by měl každý akvarista považovat za samozřejmost. Mořské akvárium vyžaduje kromě výše popsané techniky ještě různá další speciální zařízení.

Módní záležitost - mořské akvárium

Mořská akvária se stávají u nás v poslední době velmi módní záležitostí. Většímu rozšíření mořské akvaristiky brání jak vysoké pořizovací i provozní náklady, tak mnohdy neochota prodejců i spotřebitelů respektovat základní pravidla při zakládání a údržbě mořské nádrže. První chybou je domnívat se, že živočichové z Jaderského nebo Černého moře, kteří nám byli i v minulosti dostupní, jsou v akvaristické praxi odolnější než živočichové tropických korálových útesů.

Údržby akvária

Problematika zakládání a údržby akvária středomořského typu je však jiná než u rifové nádrže. Ve středomořském akváriu prakticky chybějí koráli. Středomořské akvárium je náročnější na údržbu ve smyslu výměny vody a odstraňování dusíkatých látek. Živočichové Středomoří nebyli ve světě ani v Evropě nikdy běžně chováni, jejich dovozy (nejčastěji z dovolené) byly v 60. - 80. letech specifikou českých zemí. V této době jiní akvaristé (např. i v tehdejší NDR) již poměrně hojně chovali tropické živočichy - obyvatele korálových útesů. Naši akvaristé (Kapler) vytvořili originální způsob, jak udržovat ekosystém akvária středomořského typu, a to zařazením zvláštní nádrže s řasami (osvědčily se zejména lazuchy rodu Caulerpa), které z vody odčerpávají hlavně dusíkaté a fosforečné látky a využívají je jako živiny a na kterých také rostou nitrifikační bakterie (tzv. regenerátor). Další podmínkou provozu akvária tohoto typu je malý počet ryb, ale i sasanek, krabů a dalších živočichů a postupné (týdny trvající) osazování.

Dobře zařízené a dobře provozované mořské akvárium

Mořská nádrž rifového typu je atraktivnější, protože bývá velmi barevná a působí nezvykle, esteticky působivě a exoticky. Nádrže rifového typu zpravidla nepotřebují regenerátor (i když jeho použití není vyloučeno a nelze ho jednoznačně nedoporučit), zvláště pokud jsou osazeny dostatečným množstvím korálů. Korály odebírají z vody dusíkaté a fosforečné anorganické látky. Činí tak prostřednicvím symbiotických řas, tzv. zooxanthel (rod Symbiodinium ze skupiny Dinoflagellata), které žijí v tělech korálových polypů, a vláknitých zelených řas z řádu Siphonales, které žijí v kostře korálů (tyto řasy také ovlivňují vápenato-uhličitanovou rovnováhu korálů a napomáhají stavbě jejich vápenité kostry, přičemž se z vody vápník odčerpává). Experimentálně bylo dokázáno, že v nádrži s korály dochází k poklesu koncentrace dusíkatých a fosforečných látek. Pro provoz mořského akvária to znamená vybavit jej nejdříve korály a teprve po několika týdnech až měsících přidávat postupně další bezobratlé živočichy a ryby.

  • Dobře zařízené a dobře provozované mořské akvárium (a to zejména rifového typu) nevyžaduje zdaleka tak častou výměnu vody

    Dobře zařízené a dobře provozované mořské akvárium (a to zejména rifového typu) nevyžaduje zdaleka tak častou výměnu vody, jak se všeobecně soudí. Jsou známy případy velkých, rybami nepřesazených nádrží, které fungují bez výměny vody mnoho měsíců. U běžných pokojových akvárií o objemu kolem 200 - 500 l je však většinou třeba měnit měsíčně kolem 10 % vody za čerstvou.

Stručné informace o mořském akváriu

  • dostatečná velikost nádrže (viz oddíl Typy nádrží)
  • malé množství živočichů - hlavně ryb (viz popisy jednotlivých druhů), což však mnoho akvaristů nechce respektovat, protože prahnou po dalších barevných, pohyblivých a tudíž atraktivních živočiších,
  • vhodná skladba živočichů (mnoho mořských korálových ryb požírá speciální potravu, kterou nelze prakticky v akváriu zajistit, jiné jsou agresivní nebo požírají ostatní bezobratlé
  • osazení technikou (nejdůležitější je filtr - mechanická, nitrifikační a denitrifikační funkce, odpěňovač, osvětlení - typ i světelný režim) a údržba
  • krmení živočichů (speciální krmiva pro korály, vhodná krmiva pro ryby a další bezobratlé)
  • měření obsahu škodlivin (dusíkaté a fosforečné látky), hustoty a pH vody, redox potenciálu, obsahu některých látek (např. vápník, mikroprvky) a dalších parametrů
  • dodávání některých látek (vápník) do vody, speciální technika (např. denitrifikační filtr, ozonizátor, UV lampy atd.).

    K velmi stručným informacím o mořském akváriu, soustředěným v předchozích odstavcích, se připojuje celá řada dalších aspektů, jejichž rozebírání není cílem této publikace. V korálové nádrži se například často využívá půdní filtr, protože korály odebírají z vody živiny. Ani zde však není možné ho bez rozpaků doporučit, zejména proto, že prostor pod substrátem dna nelze prakticky kontrolovat. Samostatné kapitoly celé problematiky představuje výběr filtračních náplní i výběr filtru jako takového, obstarání vhodné potravy, léčení živočichů atd.

Zájemce o mořskou akvaristiku by měl mít zkušenosti

Zájemce o mořskou akvaristiku by měl mít zkušenosti s provozem sladkovodních akvárií a měl by si prostudovat patřičnou speciální literaturu. Všeobecně lze uzavřít, že ekosystém mořského akvária je složitější než ekosystém sladkovodní nádrže. Mořské (a to zejména korálové) systémy obsahují populace živočichů z různých systematických skupin (korálnatci, mnohoštětinatci, korýši, měkkýši, ostnokožci, ryby a další), kteří jsou adaptovaní na určité (často velmi úzké) meze kvality prostředí. Tato kvalita prostředí je v omezeném prostoru akvária, ve kterém navíc probíhají biochemické procesy modifikovaně, velmi křehká.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id9707 (vitejdoma.cz/rodina#8966)


Přidat komentář